O co vlastně pude letos na podzim? Děsivé tajemství rodu Schusterheuzlů? Poklad šíleného rodu Flekatých? 

Joho příteli, bude to rozhodně děsivý a šílený..

Výpověď Fredericka Bricka

Říjen, Léta páně 1923

"Jsem si vědom toho, že po přečtení této výpovědi a tohoto vyznání se z neuvěřitelného příběhu, který se mi stal minulého podzimu v Gallowayshire v jižním Skotsku, si budete myslet, že jsem se dočista zbláznil a že mi moje pravidelné dávky makové tinktury (nutno říci, předepsané lékaři) zatemnily mysl a schopnost rozumného uvažování. A ačkoliv se s vámi nebudu přít o to, zda jsem se opravdu zbláznil, neboť sám si tím nejsem dosud jist, vím zcela přesně, že to, co tehdy tak silně zapůsobilo na moje smysly a rozum, je stejně jako v případě ubohého Franklina Hoblina původu zcela jiného, prastarého a mnohem děsivějšího, než jaký by si jen dokázal představit i ten nejtěžší kuřák opia.

Tímto podávám konečnou výpověd, zbavuji se dobrovolně pozice vyšetřovatele Scotland Yardu a nejspíš nadobro zmizím z této země, snad jen tak bych mohl někdy dojít alespoň stínu duševního klidu, ikdyž je mi jasné, že strašlivé obrazy, otisklé do mé mysli od minulého podzimu, mě budou pronásledovat až do konce života.

Z vlastní vůle se vzdávám detektivní práce, jak už jsem řekl, a nežádám odstupné, prosím vás však o jedno – zavalte ty prastaré důlní šachty, které prošpikovávají úbočí hor a kopců západně od Dumfries a Kirkpatricku a až tak učiníte, obeznamte mě prosím dopisem, neboť teprve pak budu moci zase klidně spát.

Proč? Tedy poslouchejte…"