(aneb jak ji zaznamenal Starostík na Chatu 6.11. 2007)

A nyní ke svatbě: První veselicí bylo, že nás čekala výluka mezi Počátkami ( jj pamětníci na kateřinkách jsme tam zažili 3 úžasná táboření ). Cestou jsme si zahráli Vořechovu oblíbenou hru já si myslím. Vždy jsme si mysleli pouze osobu, aby to nebylo tak těžké. Přesto měl občas Vořech celkem problémy (Horáková, Winton, Coelho), ale pak mi to vrátil s úroky na podzimním :) V Brně nás čekala další výluka. Po pracném nakoupení lístků na šalinu a jejím marném dobíhání jsme si raději přečetli onu žlutou cedulku, která nám sdělovala, že místo cesty bájným tunelem, jež nám sliboval Fido, se konat nebude.

Pak nás našel Fido a takhle se vyloupnul mezi paneláky ( fotka č.2 ). Posla nás spěšně na penzion a po převlečení se nastal velice zapeklitý problém. zjistili jsme, že jediný kostelík, který tam je zeje prázdnotou. Prošli jsme tedy křížem krážem zámek Belcredi. Nahlédli jsme do kuchyně, do kadeřnictví a již značně nervozní a lehce zoufalí, že prošvihneme svatbu našeho kamaráda, dali na radu jakéhosi pána, že ještě něco je nahoře z druhé strany. Nemluvě o tom, že všude se to hemžilo nevěstami. jenže žádná nevypadala jako andy. no našli jsme to a přišli jen o pár vteřinek později :)

Na společné fotce chybí Vořech, protože ji fotil. Podoba fidova tatínka s ním

Původně na tom lístečku mělo stát Starostík+Vořech, ale vzhledem k tomu, že Jihomorovský kraj je místem se silnou křesťanskou tradicí a svazky všeho druho krom manželského moc nemusí, tak na přání nevěsty bylo plusko nahrazeno spojkou. Polívka byla výborná ale ten dort byl též výtečný a pekla ho paní Frídová a pak mi nabídla, že až budu mít svatbu, tak jí mám říct. No jen si ale nemyslete, že vás pozvu jako to tedy neee. Vořech na Fidovu svatbu držel pust asi týden a jak znám vás bando nemytých Ondater, tak pro vás takových laskominek by byla škoda.

Vtipná ještě byla docela oblsuha. byla tma jedna asi učenkyně a když nesla asi 15 kafí v pyramidě se zatajeným dechem jsme ji pozorovali, zda to upustí. A neupustila. Při dlaší várce již nesla kafí pouze 8 a to se jí stalo osudným. Měl jsem takové divné tušení, když mi to nesla nad hlavou a ejhle pět vteřin na to složila slečna celou várku kafí na podlahu. Ale zvládla to vše v pohodě nakonec. Za zmínku stojí jistě povedené vystoupení kapely, kde některé zvláště zaujala zpěvačka. byla to zcelajistě sestra Ivany Bednaříkové, mé oblíbené hlasatelky z čt1. Jedlo se pilo a také bavilo.

Pak jsme těm Brňákům museli předvést jak se zpívá u nás doma a rázem stoupla prestiž skautů u malontské skupiny. už vím, kam budu chodit v létě na táboře na druhé obědy :) S postupem času se lidé začali vytrácet a zůstali jsme tam jen my dva a svatebčané. Vořech vedl velice živou diskuzi. ovšem musel jsme ho utnout, protože bylo dost