Předtáborovej vandr - Novohradky   (17.6.2005 - 19.6.2005)

Jak již zmíněno v tomto papírku [kterej Vořech při skenování neotevřel, pozn. Ed.], jednalo se o vandr s Fedorem. Já si přesto nebyl jist, zda na vandr pojedu či nikoliv. Váhal jsem kvůli mému příteli Sheurmannovi, s kterým jsem se seznámil u doktora. Nakonec jsem se na přítele vykašlal a v 15:40 jsem postával na busáku, ne u kol [neb tam bývávaly srazy, když nestálo Mercury, pozn. Ed.], ale ve stínu, byl totiž zase jednou nevídanej pařák. Přede mnou tam seděl Kaštan, po mě pak přišel Kuba, pak Fedor a nakonec Jura, později řečený Morče, nemladší člen naší výpravy.

A tak se v buse na Kaplici rozpovídal Fedor momojiné o tom, jak mu někdo ukradl z kola sedačku a jak musel jet na tyčce sedivší domů, nebo jak spal v Marseille na letišti a podobné historky. Z Kaplice jel přímák do Leopoldova. Odtud jsme po krátké poradě šli do Kaňonu Floku. Ve Flokáči jsme postavili Megabivak (Já s Kubou, pak se nám ještě přifařil Jura), Kakan si postavil svůj bivak a Fedor tropiko. Rozdělali jsme oheň. Na něm jsem si opekl stehno, Kuba knedlo-zelo-vepřo a ostatní hladově koukali. Na to jsme dali karty v našem megabivaku. Nejdřív jsme hráli prší, potom Mao-mao. Kdyby se na tuhle hru zapomnělo, raději sem napíšu pravidla:

VII- Ber dvě, jako u prší (2xVII = 4 karty atd.)

VIII- stojíš, nedá se přebít jinou další osmou

IX- posíláš jednu kartu po směru protihráči

X-všichni hážou do talonu X, kdo hodí X poslední, začíná

Spodek-mládí se do stolu, nebo do toho, co je zrovna při ruce

Svršek-mění barvy (jako u prší)

Král-obrací směr

Eso-stojíš (na Eso se dá hodit VIII., ale ne naopak)

Za celou hru se nesmíš na nic ptát, jinak bereš kartu

Když odhazuješ předposlední kartu, musíš říct mao-mao, jinak bereš kartu.

Když už jsme byli dostatečně omlácení do stehen, které jsme místo stolu používali, odebrali jsme se na kutě. Noc stála za velký kulový. Celou noc mě obtěžovali davy komárů, hejna muchniček a armády mravenců. A nejen mě. Spal jsem asi tak čtvrt hodiny z každý hodiny, takže dohromady skoro nic. Tuto noc jsem nazval třetí nejhorší nocí svého života [to byly krásný časy, kdy pozice v tomto žebříčku neovlivňovaly omamné a psychotropní látky, pozn. Ed.]. Druhé místo má noc na Evakuaci z tábora 2004 na Kapelunku, kde nás ještě mimo muchniček (přál bych vám ráno vidět ty xichty) otravovali ještě zlý sny o shnilejch nohách po předcházejícím a nastávajícím pochodu. A první místo si z odstupem drží noc, kdy jsem byl s Čendou a Zdeňkem na výsadku a protože Adámek [Pískloun, pozn.Ed.] neměl spacák, tak jsem mu ho musel půjčit. Tak jsem strávil v teplotě na nule s drkotajícími zuby pouze v tenké mikině dlouhou noc. Nakonec jsem usnul, ale na židli – tam mi totiž nedrkotaly zuby tak, aby mě to neprobouzelo...

18.6.

Ale zpět do Flokáče. Ve třičtvrtě na pět už to vypadalo, že neusnu, protože mě svědil celý obličej a boleli mě ruce od odhánění věčného. Pak jsem ale v půl šesté naš

el takovou spánkovou polohu, aby na mě ani neútočil hmyz, ani jsem nepošel na nedostatek vzduchu. Další moje vzbuzení bylo až ve čtvrt na devět za dokonalého světla. Proto už jsem komáry neodháněl naslepo, ale několikanásobnou vraždou jsem se pomstil za mizernou noc. Co mě však překvapilo – Morče nebyl na svém místě – až za několik minut přiskotačil od potoka, přičemž vzbudil Kaštana, a když se probudil i Kuba a Fedor (kterej stejně nespal, ale naslouchal a smál se našim trampotám s komáry, kterých jsme měli já s Kaštanem dost a dost), uvařili jsme snídani. Potom jsme zalili ohniště, připsali do památné schránky vzkaz a odešli jsme zašlou cestou z tábořiště. Mimochodem, zmizel náhrobek Floki, po němž nesl tento Kaňon jméno. Po tom, co naše cesta úplně zanikla v místních mokřinách, přešli jsme přes hřeben Myslivny a narazili jsme na asfaltku.

Poté jsme se trochu motali v bludišti lesopolních cest. Nakonec jsme se našli nedaleko Bonaventury. K ní jsme ale nedošli, pokračovali jsme dál novou cyklotrasou, potkávaje cyklisty jedoucí na Žofín. Nová cesta šla chvíli s hranicemi Žofínského pralesa a pak ve směru na Zlatou Ktiš. Tam jsme si dali oběd. Ktiš sice nebyla napuštěná, i tak jsme tam ale nebyli sami. Na druhé straně se opalovala jakási slečna, kterou Fedor odmítl zazoomovat, protože má prý už z Elby slušnou kolekci. Tam jsme poobědvali, shlídli totálně rozpadlou vesnici Zlatá Ktiš a našli kartáček a pastu pro Kubu.

Fedor se pochlubil, že zná prímovou zkratku do Žofína. Sice nás chvíli strašil, že z toho Krpálu mus&iacu

te;me zase sejít a znovu vyjít, ale nakonec jsme z jakési kóty sešli až k penzionu Žofínský prales. Tam jsme si dali citronády, Fedor litr a půl liftu, Kakan párky a Morče velkýho ruma. Jelikož svět je malý, potkali jsme zde Martíše na konci cyklovýpravy se svou slečnou, mimochodem učitelkou na naší škole učící [tehdy stále ZŠ Emmy Destinnové, pozn. Ed.]

Potom jsme pokračovali v naší cestě přes Javory na Lužnici, dále na Radčice, kde zářil novotou nově postavený statek. V závěru jsme si trošku zašli (tedy my bez Fedora), ten totž našel zarostlou cestu na Radčice). A tak jsme přišli od Orodruiny, kde jsme se ptali hor, jak je Rakousku.

Na Pelouchách jsme skosili trávu a u ohniště si udělali oheň. Opekli jsme si sýry a Morče, který se již cítil znaven tím neustálým trajdáním, si šel lehnout. My jsme pak ještě kecali u skomírajícího ohně o křečkách a pak šli spát chvíli po Morčeti.

 

19.6.

Noc o 222,63% lepší než včera. Teplo, žádní komáři, prostě bomba. Budíček v půl devátý, i když se ze spacáku nikomu nechtělo. Fedor nafotil několik póz u fotbalové branky a póz s kosami a srpy. Nakonec jsme poklidili, zamkli srub a odebrali jsme se do Beňáku na bus. Fedor se zakecal v Kuří, proto jsme vyrazili do hospody bez něj. Už ve dveřích nás Fedor dohnal. On si dal plec (malou), já guláš Petra Voka s osmi, Kuba guláš Petra Voka se standardem a Kaki s Morčetem si dali palačinky.

Pak už jsme jeli přes Sviny dom. Na nádraží jsme ještě nechali Morčete v buse, když spal a Fedor nás u Itala pozval na dva kopečky...

 

.

{w}, 2.4.2014

{w}, 2.4.2014


Přidej komentář:
{w}
Ondatra=Prdatra, Blábulín=Prďolín...
14:44, 2.4.2014
reaguje: Stereo
To je jak se slovem buzbrzdař. kdo ví co jsem tehdy řekl :)
14:38, 2.4.2014
FEDRO
JOJOJO. V MARSEILLE SNAD ANI LETIŠTĚ NEJNI-TO BYLO V ŽENÉVE. A TAKY JAK SE MOREC COURAL A MY SE MU SCHOVALI DO LESA A CHECHTALI SE MU KDYŽ NÁS PŘEŠEL A MY ŠLI JAKOBY NIC ZA NIM.-( ZNÁMÁ KRATOCHVILNÁ HŘÍČKA )
14:27, 2.4.2014
FEDRO
ŽÁDNEJ NEDOSLÝCHAVEJ- TO JE HALT MOJE SLABŮSTKA PRO KOMOLENINY-KEROU SEM POCHYTIL OD KLUCÍ Z ODDÍLU.-VIZ: PUMA- PUMPA.
14:15, 2.4.2014
{w}
Jo, jo, Morče byl tvrďák... První výprava a hned na vandr s velkýma... Mimochodem, Morče se mu říká právě od tý doby. Protože jsme si mysleli, že musí bejt fakt tvrdej, když jde s velkýma klukama, říkali jsme mu "Borče"... Nedoslýchavej Fedor udělal z Borce quinejský prasátko... Kdoví, kde by dneska Morec byl, kdyby mu vydržela první přezdívka! ;-)
13:59, 2.4.2014

© Osmnáctka z Budějc - 18. skautský oddíl z Českých Budějovic    
Odkazy | Mapa webu | Starý web | Kontakty