Tábor 2003 - Boj o Prsten I.   (28.6.2003 - 19.7.2003)

[přehršel dojmů z deníku náctiletého Vořecha v autenticky neuspořádaném řádu]

V tu část roku, kdy slunce bude již v plné síle, vydejte se do časů dávno minulých a zemích neznámých. Proto nutno jest osvojit si znalosti přírodní a poutnické, kteréž to budou Vám přínosem v čase nouze a beznaděje. K tomu patří též nabytí zkušeností kulinářských, což oceníte až v drsné divočině, kde jen zvěř lesní, ale i tvorové vyskytují v hojném množství. Zcela nepostradatelnou se stane spolupráce s ostatními dobrodruhy i bytostmi i bytostmi tajemnými, leč někdy je přec i útěk správným řešením, když domluva selhává nebo ruka se zbraní umdlévá.

[Tuto zprávu jsme dávali dohromady během jara a léta 2003, netuše, cože vlastně za etapovku nás čeká...]

Tak a teď shrneme celý tábor, jako vždy. Jak hlásá pohlednice, byl tábor na téma Pán prstenů. Povedená etapovka...tak říkali mnozí pamětníci, jenž zažili i tábory, co byly považovány za bezkonkurenční. Jak to tedy bylo s etapovkou?

Na zahajovacím ohni jsme se dověděli, že nějaký člověk má narozky. Měli jsme pro něj přichystat dárek. My po každém obličeji pátrali, kdo to teda je, než jsme se dověděli, že narozky má Bilbo Pytlík.

Tzv. Bilbovky byly skvělé. Nechyběl Gandalfův ohňostroj, Boromir, Hraničář ani potulný čaroděj s vodní dýmkou. Vše bylo opravdové, včetně Bilbova zmizení (Zdeněk nás oslnil bleskem a po roztažení oční zornice tam Bilbo už nebyl)

Ani výpravy po stopách Bilba nebyly úspěšné. V noci se našel vzkaz hovořící o cestě za Elfy. A tak se vydala skupinka z Kraje. Kradla ovoce sedláka Červíka, potkala Toma Bombadila, setkala se s ošklivými Mohylovými duchy, dostala se až do Hůrky, kde mohla složit své unavené nohy a pojíst stravu, co j

nebyla doprána. Tam potkali chodce, co jim řekl, že do Roklinky by měli spěchat. Po cestě je potkalo zlo v podobě nazghůlů. Setkali se s nimi na Větrově i u Brodu. Za Brodem však Glórfindel odvedl dobrodruhy do bezpečí.

V roklince se konala velká rada, kde se rozhodlo, že družina musí jít a prsten v hoře Orodruině zničit. I vydalo se společenstvo z roklinky k jihu. Po neúspěšném výstupu přes průsmyk Caradhas se družina vydala, vědoma si nebezpečí, přes trpasličí doly v Mórii.

 

Z Mórie se vyklubal vojenský objekt v Cetvinách. Bylo zajímavé procházet se v místnosti s dírami ve zdi. Úkol byl jasný. Vymotat se z dolů v Morii a přitom najít docela obyčejnou truhlu, jenž se ukrývala v docela OBYČEJNÉM sklepě...

V Mórii nás čekalo i jedno příjemné překvapení. Našli jsme tajné trpasličí značky, jenž nás dovedly k pokladu. Mohylu, kde se poklad skrýval, však střežili skřeti...

 

Poklad byl skutečně cenný. Našli jsme nádherné táborové pohlednice (jedny dobové a jedny skautské). Viz dále.

Bohužel, mimo příjemných překvapení nás čekalo jedno nepříjemné. Barlog. Démon stvořen před mnoha věky Morghotem ze stínu a ohně, připravil společenstvo o mnoho statných dobrodruhů. Však čaroděj přežil. Po opuštění Mórie nás čekal útěk do Elfího lesa Lothlórienu. Jen tam jsme mohli přečkat. Cesta byla útrpná, neb jsme tam byli vedeni poslepu, avšak za tyto útrapy jsme posléze dostali dary a vypluli z Lórienu.

 

Ano, plavba. A noční. Naše bodované výtvory vypluly pozdě v noci a osvítily řeku Ardulinu.

Bohužel u hory Amon Hen se naše společenstvo rozpadlo. Frodo a jeho sluha Sam odešli do Mordoru zničit prsten. Smíšek a Pipin byl unesen skřety Skurut-hai. Boromir zemřel při jejich obraně. A Aragorn, Legolas

a Gimli pronásledují Skurut-hai.

 

Smíšek s Pipem byli osvobozeni ze zajetí a potkali enta Stromovouse. Ten na entím srazu řekl, jak se věc má a Enti pochodují zničit Železný Pas, který je zrovna prázdný, protože Saruman poslal své Skurut-hai dobýt Helmův Žleb.

 

Entí sraz byla velmi úspěšná etapa. Ničením Železného Pasu se staly klasické pevnůstky. Po nich následoval rozhovor Gandalfa se Sarumanem (viz foto u posedu).

Po několika potyčkách s Vrrky se pak naši dobrodruzi konečně ocitli v Rohanu. Potkali Gandalfa. Dostalu se do Edorasu. A přinutili krále Theodena, aby opustil Zlatou síň a dostal své lidi do bezpečí Helmova Žlebu...

 

Jedna noc v Helmově Žlebu a pak už jsme slyšeli pochodující Skurut-hai. Bylo jich snad deset tisíc. Vše nám připadalo ztraceno ale...

Na večer nás vedoucí poslali do našeho nového Helmova Žlebu. Byl vybaven strážní věží, hláskou, vnějšími palisádami a tak. Mysleli jsme, že roveři a vedení nemají šanci. Pak se objevili. Málem jsme je nepoznali. Po půl hodině boje byla obsazena hláska, rozbité palisády i přední hradba. Kryli jsme se v rozvalinách. A kdyby nepřijel Gandalf, kdo ví, jak by to dopadlo...

 

 

Tak tolik k etapovce, která byla skutečně vydařená. Tábor skončil bitvou o Helmův Žleb. Poslední den, po táborovém ohni, byla připravena slavnost. Po ní měl Prcek I. Hlídku a já hlídal s ním, tak jsme si sedli k dohasínajícímu ohni a začali rekapitulovat tábor...

Jako vždycky, tábor byl podle nás supr, jenom hodně rychle utekl. Etapovka byla jedna z nejvydařenějších. Např. Mohyloví duši byly velmi realističtí. Jak řekl Vocas: „Katanu v puse, smrt na jazyku a ještě mám říkat nějakou básničku.“

 

Dále jsme začali rekapitulovat právě vyhlášenou anketu. Nejlepší hrou se stala etapa Bitva o Helmův Žleb. Nejhorší hra, což nevím přesně, byly Nazghûlové, kde jsme museli ležet v dešti a nesměli býti nalezeni.

 

Klíčovou osobností tábora (ač už se aktivně k oddílu nehlásí) byl Fedor. Nejprve přijel za deště a jelikož nenašel nezbytné součásti svého obydlí, naštvaně odjel. Čekalo se, jaká bouře se snese na naše hlavy a jak se nám pomstí. Ale vrátil se s rodinou a úsměvem na tváři. Obohatil táborový rekvizitář o další rekvizity, udělal táborový plakát a další věci.

 

Mimochodem, vyzkoušel jsem si svůj první přepad. Na vlastní tábor. Nikdo nevstal, neboť ti, co normálně vstávají byli na přepadě.

 

Taky jsme byli u Čtveráků na mezitáborovém klání. Tam jsme všechny (snad bez jedné) disciplíny vyhráli. A člověk si mohl vybírat. Kelímky na tyč, tyčovina neboli fotbal na tyč, medik čili přehazka s medicinbalem a tak.

 

Povedená byla letos i evakuace ve směru na Kraví horu. Pro nás i úspěšná (první v táboře). Tábor ani na přepady nebyl nikterak ojedinělý. Přišli jen Eda & Komár, Vibry, „Společenstvo“ [...prstenů, aneb Čendovo kamarádi, pozn. Ed.]. (přepad Společenstva byl opravdu zážitek. Kde jinde si zopakujete jet v noci na střeše škodovky se čtyřmi kamarády?)

Jinak stará latrína se definitivně pohřbila. Pracovní náplň tábora bylo zlikvidovat stopy po ničivé povodni.

 

My jsme zrekapitulovali tábor. Oheň dohasíná, hlídka končí. Ano i ta utekla jako voda.

{w}, 15.4.2014

{w}, 15.4.2014


Přidej komentář:
Stereo
no já ti nevím. asi jseš jeden z mála v oddíle, kdo žil oběma knihami. Nicméně pro má tahle otáka jasnou odpověď.
23:26, 16.4.2014
{w}
Já jsem o tom vedl bezmála dvouhodinovou při s jednou Rumunkou a musel jsem si přisadit na Brumbála... Jako že Gandalf je kádr ale Brumbál je Brumbál...
21:43, 15.4.2014
Stereo
co je tohle za dotaz? to je snad jasné ne? :)
18:05, 15.4.2014
{w}
Klucí, kdyby se někdy odehrála bitka mezi Gandalfem a Brumbálem, kdo myslíte, že by jí vyhrál...?
12:11, 15.4.2014

© Osmnáctka z Budějc - 18. skautský oddíl z Českých Budějovic    
Odkazy | Mapa webu | Starý web | Kontakty