Sešli jsme se v sobotu před polednem na nádraží kousek od Padlejch. Dorazili Markéta, Sára (teda Bára) a Evelína alias Ikona, z větších Hejkal, Hopo, Bětka, Magda, Kryštof, František čili Geograf a Brouček. Z odrostlejších přišli Janča, Radarisimo, Šimon, Gusta, dále Luky (ten přijel až do Vodňan), Klára a já. Na sraz přišla i Hanka, ale nakonec jely s Olivou na soukromý výlet. Cesta probíhala v poklidu. Na nástupišti se tísnili davy skautů, které čekaly na příjezd Betlémského světla. Ve Vodňanech jsme vyrazili hned na faru, kde nás čekalo příjemné teplíčko, protože nám Křik zatopil v kuchyni a nahoře v pokoji. Zabydleli jsme se a posvačili. Pak jsme se vydali na menší procházku nad Rybářskou školu, kde je naučný okruh s různými dřevěnými srandami. Proběhlo několik her- probíhání do kruhu strážců pro lístečky, seřazení podle velikosti, věku a abcedy na kladině. Ovšem kopec srandy se užil na lanovce viz videjko.
Po příchodu jsme se s Gustou a Šimonem vydali na nákup do Penny. Tam jsem se konečně naučil, co je párek a co nožička. Když jsem paní řekl, že chceme 30 párků, tak mě Šimon opravil a paní rozdýchala své zděšení. Dali jsme si polívku a uvařili čaj. Mezitím si mužstvo našlo různé společenské hry nebo stolní fotbálek. Večer probíhala debatka na téma hrdina našeho života. Poté se Křik dozvěděl i nějaké veselé příhody z oddílového života. Dali jsme si druhý chod večeře párky a po nich rozehráli Aktivity. Hráli jsme skoro všichni a stálo to zato. Pozdější večer probíhal v poklidné debatě v kuchyni i nahoře.
D
Následoval oběd, těstoviny s boloňskou směsí a pak už jen úklid a cesta na vlak. Mužstvu se málem podařilo zavařit místní přístroj na výrobu rozličných nápojů. Trochu nás zaskočilo, když vlak nepřijel až do stanice, ale zůstal stát asi 100 před. Museli jsme běžet a neobešlo se to bez zranění. Domů jsme dojeli v pořádku.
