[z Vořechova deníku]
To už je vážně taková doba? V mém prvním deníku je zapsáno výročí desáté. Vida, dočkal jsem se i patnáctky. Sraz byl někdy v půl čtvrtý. Všechno se narychlo rozvěšovalo, jídlo se pokládalo na tácy. Chvíli před pátou se začali scházet lidi. Přišli Žralok, Sandy, Eda, Komár, Netopýr, John, Markýz, Martíš, Kotel, Vokoun, Jirka C, Jairka K a mnoho dalších. V konečeném součtu to ale dalo jen něco ke čtyřicítce, takže se žádné stolidnaté překvapení se nekonalo. Snad jindy.
Vše začalo nástupem. Pokračovalo to výstupem Borůvky - tanečnice za zvuku darbuky. Následoval Kvíz a megapako. Na to výstup oddílového hudebního tělesa. Neodehráli jsme ale ani půlku předepsaných písní a Fedor už pouštěl promítačku. Na to přišel i Brebi s dataprojektorem a už už se schylovalo k videoprojekci, ale ukázalo se, že kdosi hodil s Fedorovým videem o zem, takže i z toho sešlo. Nakonec celý chaos splynul s koncem a rozchodem. Pak se ještě umylo nádobí a pokračovalo se jinde, beze mě...
