Úterý:

Sraz na autobusovém nádraží, odtud do Prachatic. Tam navazuje vlakový spoj do Chrobol až za hodinu a půl, a tak jsme se rozešli nakupovat zásoby. Flastr opět zazářil, když přišel do obchodu a povídá: "dám si svačinku - dejte mi půl kila párků". Paní v uzeninách na to: "půl kila na svačinu?" a Flastr:"máte pravdu, tak radši tři čtvrtě". Ty párky potom konzumoval celou cestu a všem nám nabízel, ale málokdo si vzal. Jo a taky jsme potkali nějakýho bláznivýho strejce (opilého??), který při pohledu na nás začal vykřikovat na celé nádraží: "Jako vojáci - juchajdá, juchajdá...!" A malej Peťa (edit - Judžín) se taky vyznamenal. Měl tak obrovský bágl, že jakmile zafoukat vítr a opřel se mu o něj, válel se každou chvíli na zemi. Pak konečně dorazil vlak. V Chrobolech už na nás čekal David Žáků a spolu jsme šli asi 4 km ke srubu. Srub perfektní, schovaný v lese, ale s mou výšku trošku nepraktický - bylo tam pár míst, kde jsem mohl stát vzpřímeně:)
Po zabydlení jsme ohlědli okolí a nastala příprava dřeva. Moc nám to nešlo, protože jsme neměli sekyru. Pak nástup a zahájení. Ledňáčci jsou - Flastr+Ondra, Bobři - Eda+Vořech, Medvědi - Sandálek+Peťa a vedení - Zdeněk, Starostík, Komár, David. Začínáme s naší minietapovkou Rodrigův poklad. Starostík přečetl legendu, já popisuji obyvatele městečka. Komár je bláznivej indián, já bankéř, Starostík starosta a David Kněz. A hned první etapa. Družiny musely chytit indiána, který ale vydával jen zvuky (morse, která se ale musela číst obráceně). Z toho se dozvěděli, že mapa cesty k pokladu je ukryta u jakéhosi velmi statného smrku v okolí 100 m od srubu. Jenže mapa byla neúplná a tím začalo shánění dalších částí. Také bylo potřeba zakoupit vybavení na cestu a tedy si nejdříve vydělat peníze (naše připravená fiktivní měna). Následoval první osobní úkol - běh se sbíráním lístečků z pod kamenů. Trasa se musela zvládnout pod 25 vteřin. Začínali jsme se bát, že nás Fedor nenajde, tak jsme šli s Komárem značit cestu a Fedor právě přijížděl. Alespoň jsme mu pomohli vynosit věci z auta. Už se začalo šeřit, šli jsme dovnitř, dali večeři a vařili kotle společného čaje. Družinám jsem rozdal základní sumu peněz (300) a už přišla na řadu veselá hra. Každý si z domova vezl svou fotku, kde byl ve věku do tří let. Fotky se zamíchaly a následovalo dohadování, kdo je kdo. Potom ještě hrajeme několikŕát mafii a spát.

Středa:

Snídaně a cesta do Libínského sedla - Fedor se pořád pokouší volat mobilem, leč marně. Radíme mu, ať pošle SMS a mobil vyhodí do vzduchu, že tam určitě bude signál. No, vůbec se mu naše nápady nelíbí:)) V hostinci U Nusků si dáváme oběd (moc dobrý) a pokračujeme na Libín. Začala vánice, ale nahoře už je zase hezky a vykukuje sluníčko. Obdivujeme zdejšího poníka a hledáme někoho, kdo by nás pustil na rozhlednu. Nakonec vyšla nějaká paní - Fedorovi prodává pohlednice a pouští nás zadarmo nahoru. Z vršku krásný výhled na českou stranu, ale z té rakouské se blížila hrozivá vánice, která nás chytila ještě nahoře. Je z toho i skupinové foto, kde se krčíme na ochozu. Z Libína se jde na Skalku, kde se nějak dělíme na dvě skupiny a bloudíme ke srubu. Nakonec jsme se tam museli vloupat, protože klíče měla druhá parta, která se od nás odtrhla s tím, že jdeme určitě špatně. Skoro po hodině dochází i zbytek výpravy. Zas vaříme kotle čaje a dlouho hrajeme mafii. Fedor hrozně blafuje a je to sranda.

Čtvrtek:

Po snídani odjel Fedor a my dáváme další osobní úkol - šplh a přetahování lanem. Pak losování naší loterie Bing ho a po hazardu vyřezávání hrací kostky ze dřeva. Akorát k obědu, ke ktrému vaříme špagáty, přijel Bob. Po obědě poznávačka rostlin v lese, hodnocení kostek a další hazardní hra s kostkama a losem. Večer zase hrajeme mafii a před spaním čte Starostík Tábor smůly.

Pátek:

Po snídani osobní úkol: vyhodit jednou rukou tři kamínky do vzduchu a zase je jednoruč chytit. Za deště se sněhem děláme dříví do zásoby a družiny mají za úkol postavit co nejvyšší mohylu ze dřeva. K obědu máme krupičku, která se opravdu povedla. Přitom se Starostou vyprávíme o legendární betonárce na jednom z táborů. Po obědě hra na zvířata a zas následuje hazard, kdy se dají vydělat poslední peníze na nákup věcí k cestě za pokladem. Ještě uzlujeme na čas a už se prodávají potřeby k cestě: jídlo, šaty, sekera, krumpáč... Podle výsledků her přidělujeme další části mapy. Před spaním zase čteme z Tabora smůly.

Sobota:

Po snídani další osobní úkol - žonglování. Kdo chce, plní si zkoušky do oddílových základů. Po obědě hledání zbylých ústřižků mapy na ostrůvku a cesta za pokladem, který našel po dlouhém hledání Ondra. Večer dáváme zásoby dohromady a připravujeme chlebíčky, pečeme topinky, při tom všem různé hry kolem stolu.

Neděle:

Balení, úklid, rozdělení zbývajícího jídla a cesta do Chrobol na vlak. Tím do Prachatic, tam sprint na autobusák a zase zpět na vlak, kterým jsme pokračovali do Číčenic, kde byl přestup na vlak do Budějek. Táboření se vyvedlo a spolupráce vedení fungovala, takže spokojenost.

.