Akce latra proběhla jen pět dní po jejím vymyšlení na oddílové poradě. Nešlo jinak, páč do tábora už víkendy nebyly frý. Vzhledem k docela velké roverské části oddílu jsem zvolil jejich pracovní sílu. A byla to supr volba!
Vše to začlo několik let dopředu, kdy byl na táboře přebytek otroků a tak se posílali kopat. Nebylo to lehký, páč asi půl metru pod povrchem narazili na skálu a tak z toho byla vlastně práce v kamenolomu...
Takže v pátek nakládám objednanýho půl kubíku dřeva, ipu, spojovací matroš a tak... jo a Mareše. Narval jsem to všechno do auta. A na něj. Jako na auto. Vlasně i na Mareše.
V pátek jsme na Pelouchu večer ve dvou, čistíme do tmy jámu, skládáme šutry, děláme oheň, pečeme sejr a něco. V sobotu v 9 (!!!!) přijíždí Pory s Otp a Mírou. Seznamuju je s projektem. Řešíme co s tak širokou jámou v pěkně naprd terénu. Už dřív jsme rozhodli, že do země žádný kůly dávat nechceme, protože uhnijou. Nosíme šutry z potoka a stavíme co nejbytelnější základy, pak měříme základnu a sešroubováváme Poryho akučkou základní rám z 15+ kulatiny. Přenášíme jí na místo a dáváme do váhy. Následujou stojky z 10cm trámků, taky šroubovaný do vinglů akučkou. Paralelně probíhá na odděleném pracovišti výroba střechy a zadní stěny. Mezi stojky padne ještě několik příček, než to můžem obložit. Obkládáme, ladíme, měříme, přemejšlíme, diskutujem, porovnáváme se starou latrou, Míra vysejpá 5 kilo hřebíků do latry.... až je večer. Zas oheň...klasika. R&
Už stačí jen trochu poladit terén kolem, udělat dvířka, věšáky, možná natřít ještě něco...ale to až na předtáborovce.
Pár údajů:
váha cca 400 kilo
použito 19 vinglů a cca 150 vrutů
vybité všechny baterie všech akuvrtaček
kamenné základy a nulový kontakt dřeva s půdou
teoretická přenositelnost a nesmrtelnost
práce 24 hodin pro 5 lidí (bez kopání)
hloubka dno - prkýnko cca 180 cm
snížený posez
velké přesahy střechy
polička na latrajz
stavěno lidmi s věkovým průměrem 18 let
stavěno s nadšením
