Vyrazili jsme na tradiční velikonoční vandrovčku. Nskonec z toho bylo pouze jedno přespání, to nám ale nezabránilo udělat ho podle plánu. Plán zněl, není plán. Sešli jsme se na nádraží v 7:30 abychom se dohodli kam jedeme podle menu na tabuli odjezdů vlaků. Rozhodli jsme se pro Příbram. Hned vedle Brdů, kde většina z nás nikdy nebyla. Došli jsme nakoupit ingredience na tradiční večeři a vyrazili jsme. Ve vlaku jsme začali tvořit nový hit Hnízdo který se v repertoáru tvorby dle kumštu bude jistě vyjímat. V Příbrami jsme narazili na nejtěžší úkol a to vymotat se za brány města. Na třetí pokus se nám to povedlo a jali jsme se za dobrodružstvím. Když jsme došli za poslední vesničku před Brdy započali jsme hru na náhodu. Na každém rozcestí jsme si hodili kostkama a ty rozhodli kudy povede naše cesta dál. Došli jsme na kopeček ze kterého jsme viděli celé Brdy jako na dlani. Původní plán byl dojít na Tok ale to bylo docela daleko a chtěli jsme přespat v chaloupce co je volně přístupná takže jsme cestu směřovali pak tím směrem. Prošli jsme kolem studánek a vodní nádrže Pilská. U jedné studánky nám Vejvar ukázal fantastický způsob nošení krosny, s bederákem kolem kolen. K večeru jsme dorazili k Lizské boudě a to byl náš sleep spot. Dali jsme se do sběru dřeva abychom si mohli zatopit v krbu, v noci mělo být okolo nula stupňů tak aby bylo hezky. Po načerpání posledních paprsků slunce jsme se vrhli na vaření tradiční vandrové polévky. Možná se zdá že je go nejmíň praktické jídlo na vandr. A to je pravda. Nám to ale vyhovuje. Po naplnění bříšek jsme si ještě chvilku povídali a po té co Řezní
