Úplně si nejsem jistý termínem té akce. Jen vím, že táboření trvalo zhruba týden. Sešli jsme se brzy ráno na vlakovém nádraží a vyrazili směr Velké Karlovice Borůvka a Ewa měli snowbiče, pár lidí mělo boby a Pulec jakožto začátečník si vzal lyže. Cesta byla dlouhá a se třemi přestupy myslím. Ve Vsetíně jsme vyfasovali klíče a nějaké instrukce.  Sroubek se nám podařilo najít až za úplné tmy a po slušném bloudění.

Celý ten báječný týden jsme strávili zejména bobováním a hrami společenských her. Pulec se naučil trošku lyžovat, Borůvka si lelz pod led do potůčku pro ešus, velkou atrakcí bylo udělat saunu, když se hodil lavor sněhu na megakamna. Už tehdy je Kaštan oceňoval. Pak nám samozřejmě taky udělal ohňostroj s dělovými kulemi. Na Silvestra začalo sněžit a my jezdili na osvětlený sjezdovce úplně sami. Cesta sanitkou do Vsetína s upovídanou sestřičkou, kterou jsme zas nenechali dodívat se na koncert Jarka Nohavici. Pak měl Ewa dilema, co budeme dělat s tím uvázaným psem na busové zastávce ve Vsetíně. Když jsme přijeli zpět do Karlovic natěšení, jak se sejdeme s chlapci v restauraci a konečně se pořádně najíme, tak jsme akorát potkali mužtsvo, jak vychází z restaurace, která už zavírala. Cesta dom byla taky veselá. Ráno jsme stávali za tmy a balili a uklízeli. Borůvka málem nestihl vlak, ale zadařilo se. Jeli jsme nějaký supr čup osobákem, takže cesta byla ještě delší než tam. Vzrušeně jsme si povídali o dalším díle Pána prstenů a taky o táboře.