Zimní táboření se zase nepodařilo uskutečnit. Asi je nějaký prokletý.

Zato tradici jít na Křikovu pouť na Pohoří se daří držet. Tentokrát jsme vyrazili jen dva poutníci - Fenerbachče a Jindré - a putovali jsme spolu s Křikovo partou z Hojné vody přes Kraví horu, Ktiš, Žofín (kde byla zase otevřená hospoda!) a Myslivnu do Pohoří. Hluboké debaty odehrávající se okolo nás neměly pražádný vliv na naše dialogy místy se blížící Gustovu psychickému automatismu. Cestou zpátky jsme se odpojili od zbytku výpravy a namísto do Leopoldova na autobus jsme si cestu protáhli až na Pelouchy a do Fedorhausu. Ráno jsme rychle zkontrolovali Pelouchy a zdokumentovali stav materiálu na budoucí stavbu nové umývárky a vyrazili jsme na bus do Kaplice. V půlce se naše cesty rozdělily - Fenerbachče zařadil kvalt a upaloval do Kaplice, aby stihl dřívější autobus zatímco já jsem si užíval posledního slunce v mnohem ležérnějším tempu.

Snad to s náma příští rok zažije zase víc lidí a třeba se příště povede i to táboření.

PS: RIP moje stoleté kalhoty